Loupak.cz - Vtipy

Děda s holí se zlobí na řidiče autobusu: „Chlape, vy s tím jedete jako s hnojem!”
„To jste na omylu,” namítl řidič, „s hnojem bych jel opatrněji... vy mi z auta nemůžete vypadat!”

Ptá se chlapeček tatínka, když vidí hejna racků obletovat loď na moři: „Tati, proč se ti rackové stále chechtají?”
„Ty by ses taky chechtal, kdyby tě cestující živili celou plavbu zadarmo!”

„Tady v okolí Amazonky máme velmi účinný lék na lepru,” prozrazuje nakaženému turistovi místní domorodec.
„Jaký? A kolik mě bude stát?” naléhá nemocný.
„Nebude vás stát ani cent,” ujistí ho domorodec.
„A co je to ten zázrak?”
„Piraně.”

Jak se nazývají tlumiče nárazu v Trabantu?
Cestující.

Naši turisté jedou do Afriky a tam u jedné řeky uvidí, jak žere krokodýl černocha. Kouká mu už jenom horní část těla.
„Všude vykládají, jak jsou Afričané chudí,” konstatuje jeden z Čechů. „A podívejte, on se tady válí ve spacáku od Lacoste!”

„Nebojte se, váš plechový miláček bude jako víno,” ujišťuje řidiče servisák.
„Proboha, vždyť má modrou metalízu!”

Tirák se srazí s protijedoucí Avií a oba řidiči jsou s těžkými zraněními převezeni do nemocnice. Když přijdou k sobě, povídá ten z kamionu: „Člověče, kam jsi koukal?”
Řidič Avie se rozčílí: „Kam bych koukal, vole, do tvých dálkových!”

Víte, kde na světě se jezdí nejpomaleji?
Na Slovensku. Tam se jezdí tak pomalu, že se řidiči dokonce říká vodič.

Kolik stopařek se vejde do Trabantu?
Nevím, to ještě nikdo nezkoušel.

To takhle stopuje chlápek o půlnoci na krajnici. Je bouřka, déšť a k tomu půlnoc, takže se auta nějak moc nehrnou. Najednou vidí v dálce světla auta, jak se pomaloučku strašidelně blíží k němu. Je mu to divný, ale přece jen, auto je auto, že jo, takže když u něj zastaví, tak si naskočí. Chce řidiči poděkovat, ale najednou vidí, že za volantem nikdo nesedí! Strašně se lekne a než stačí nějak zareagovat, auto se dá zase pomaloučku strašidelně do pohybu.
Chlápek je už hysterickej, takže otevře dveře a za jízdy vyskočí a peláší jak Horymír k Neumětelům. Pořád se ohlíží, bojí se, že auto zrychlí a přejede ho nebo něco podobnýho, tudíž se zastaví až v nejbližší vesnici. Tam najde hospodu, kupodivu ještě otevřenou, zapadne dovnitř, objedná si dvojitou tequilu a všem tu historku ještě v šoku vypráví. Všichni jsou z toho odvařený a litujou ho a obdivujou.
Asi za půl hodiny se otevřou dveře, vejdou dva zmoklí chlápkové, poručej si grog a rozhlídnou se kolem. Když uviděj našeho maníka, podívaj se na sebe a jeden povídá druhýmu: „Hele vole, to je ten debil, co naskočil do našeho fára, když jsme ho v dešti tlačili!”